Paradoxně začínám nikoliv nejstarší, ale jednou z nejnovějších filmových pohádek, i když byla natočena v roce 2020. A nadchla mě tak moc, že jsem ji zařadila do filmových jako první.
Stručný děj - princezna Elena je prokleta čarodějnicí Murien. V den svých dvacátých narozenin přijde černá bouře, která ji i celé království zahubí. Vloudí se jen malá chybička - černá bouře sice přichází, ale po půlnoci se přítomnost rozplyne a Elena se vzbudí znovu do stejného dne. Jako každé prokletí, i toto je zničitelné - zlomit je může čistá láska. Proto je pozván na den Eleniných narozenin princ Jan, syn sousedního krále, se kterým se Elena kdysi setkala jako dítě.
Děj mi pořád něco evokoval, i když jsem nevěděla co - a ano, je to v podstatě variace na Šípkovou Růženku. Jen tato se nepíchne o trn a neusne, prostě má zemřít, tečka. A princ Jan ji nebude vysvobozovat po stu letech spánku, ale aktivně se účastní jejího vysvbozování v časové smyčce. Elena se totiž znovu a znovu probouzí do stejného dne a jako jediná si uvědomuje, že se něco děje, že ten den znovu a znovu prožívá. Pro ostatní je to stále poprvé.
Elena získává s každým stejným dnem nové zkušenosti a díky časové smyčce je může využít. A protože je to mimo jiné chytrá a aktivní holka, příležitosti se chopí. Poučí se v chybách a snaží najít nové cesty. Ke snaze o osvobození sebe i království přibírá nejlepší přítelkyni Amelii a zmíněného prince Jana.
Co se mi líbilo - princezna sice není klasická kráska, ale vzhledem a povahou spíš Amazonka s lukem a šípy, které nechybí kuráž, odvaha, rozum ani dobré srdce. Nejlepší přítelkyně ji doprovází bez pochyb, i když určité výhrady k princezně má, což se projeví při jedné ze zkoušek. A princ Jan? tomu všechna čest. Nejen že vypadal dost dobře, ale uměl se i rychle rozhodovat a měl vcelku jasný úsudek. Nechyběla mu ani odvaha, bojovat za svou lásku, i když ta k němu své city zatím neprojevila.
Jako mistrně vytvořeného padoucha bych ocenila hlavní osobu v celé té proklínací anabázi, čarodějku Murien. Žádná zkroucená pod plachetkou osoba. Důstojná mrcha neurčitého věku, velmi silná, odolná a taky pekelně chytrá. Mazaná a nenávistná. Proti ní sice stojí gang čarodějů, ale Murien je opravdu silná a schopná vyřídit jich několik zaráz.
V poslední době si všímám v pohádkách detailů. Pohled očí. Reakce v pravou chvíli. Mluva. Zde třeba moment, kdy princezna uhání na koni lesem a sledují ji dřevorubci, které míjí. Prostě jako by to tak bylo ve skutečnosti. Král, který zastavuje své stráže, když se Elena pouští na svou hledací pouť v doprovodu Amelie a Jana. Její věrná stráž, která opakuje každodenně ten samý rituál, protože spadla do časové smyčky. Čaroděj, který je obtížen starostmi nad osudem Eleny a hledá dosud možnosti, jak kletbu zlomit. Runy, které jsou v příběhu použity. A trochu drsná mluva, téměř neprinceznovská, která se ale v dané situaci hodí. - Jako velké plus bych vyzdvihla hudbu, která je k filmu vytvořena, a střih. Useknutí prokletého dne a probuzení se do nového - stejného, je dokonalé.
Co k pohádce ještě říct? Možná že spíš než pohádka působí jako pohádkový fantasy příběh. Že přes modernost hlavní postavy a netypickou hudbu patří Princezna k tomu nejlepšímu, co jsem viděla, když počítám novou éru pohádek od doby po převratu. Jedna z nejdokonalejších pohádek, jaké byly natočeny.
Připouštím však, že to může být jen můj osobní dojem a že jiné pohádka nemusí oslovit.
Ale jak jsem psala, důležitou součástí filmu je filmová hudba - a tahle je vážně úžasná. Zde písnička, která zazněla ve filmu. Zpívající dívka není princezna, i když ten, kdo se k ní přidává, je princ. Ale princezna nechybí.
Princeznu Ellenu od narození provází příslib mocné kletby, kterou na ni
uvrhla čarodějnice Murien. Kletba se má naplnit v den Elleniných
dvacátých narozenin, jakmile zapadne slunce. Avšak ve chvíli, kdy zajde
poslední sluneční paprsek a vše se zdá ztraceno, princezna zjišťuje,
že zůstala uvězněná v čase. Pokaždé, když se kletba naplní, Ellena
procitne do dne svých dvacátých narozenin a je nucena ho prožít celý
znovu. Aby zachránila své království i sebe samotnou, musí v sobě nalézt
odvahu a čisté srdce a dávné kletbě se jednou provždy postavit.
Přestože Princezna nečaruje s moc originálními vizuálními a
vypravěčskými nápady, jde o zábavný mix různých žánrových vzorců a
zřejmě nejvíc cool českou pohádku, jakou jsem doteď viděl. Scénář s
množstvím vatových scén, slepých narativních uliček a jalových dialogů,
někdy dvojnásob mučivých kvůli postsynchronům, by potřeboval pročistit
(115 minut stopáže příběh fakt ospravedlnit nedokáže), distribuce
informací je prapodivná a sázka na ty nejtradičnější hodnoty otravná
(love conquers all). Zároveň se tvůrcům eklektickou kombinací domácí
pohádkové tradice a moderních zahraničních fantasy (hádám, že režisér
bude velký fanoušek Maleficent a disneyovek, v nichž nesmí chybět
muzikálová vsuvka) podařilo vytvořit poměrně funkční a soudružný fikční
svět, který nebudí nechtěný smích a pocit trapna (to jen když dojde na
medovníkový product placement) a je řízen smysluplnými pravidly. Dojem
velkoleposti navzdory zjevně omezené výpravě (vesměs jen jeden hrad s
hrstkou dvořanů, jedna jeskyně a pár exteriérů) zdárně navozuje
velkolepá hudba a obstojné triky. Přes zmíněnou tradičnost pak oceňuji,
že hlavní postavou je žena, která navíc prochází určitým vývojem a jejíž
úspěch závisí na opuštění role dámy v nesnázích, pasivně čekající, až
princ prolomí její kletbu. Eliška Křenková coby suše hláškující, nad
milostná a jiná dobrodružství protagonistky povznesená alchymistka, by
pak zasloužila spin-off. 70%
Vždy jsem tvrdil, že naše země je z filmařského hlediska stvořená pro
to, aby v ní vznikaly nádherné pohádky, popřípadě fantasy. Vždyť tyto
dva žánry se nemají problém propojit. Máme tu členitou krajinu, šikovné
řemeslníky a filmaře, kteří by nějaký námět mohli převést do reálného
světa a to je vlastně i jeden z důvodů, proč se rok co rok těším na
vánoční svátky - až se zase budu moci vpravit do těchto fantastických
světů a přijít na jiné myšlenky. Navíc sem tam se to tvůrcům i podaří a
udělají mi radost nějakým pěkným filmovým zážitkem. Aktuálně mám ale v
hlavě Princeznu zakletou v čase. Nádherná víc fantasy, než pohádka,
která pracuje s klasickým tématem časové smyčky, do toho nabízí neotřelá
herecká jména, totálně ultra boží hudební podklad a efekty, za které by
se nestyděl kdejaký fantasy trhák. Paráda! Tohle jsem si prostě musel
užít. A myslím si, že jakmile bude příležitost, rád si tuto pohádku
užiju znova!
„TY MĚ JAKO POŘÁD NEMILUJEŠ?…“ ///
Princezna je na můj vkus trochu asexuální, ale furt lepší „dneska“
takhle, než příště s nějakým „Alžbětkem“. Ten nápad s „vopakovačkou“
našroubovanej na českou pohádku – to voceňuju. Stejně jako to, že (ty
vole, v český pohádce!) neznám většinu herců. Vobčas to působí lacině
(ale kde furt brát ty prachy?), vobčas zase tak nějak zvláštně (třeba
finále), ale je to tady samej CGI efekt, takže by snad parchanti
(přiměřenýho věku) mohli bejt spokojený.
/// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Prožívám dnešek furt dokola… (Kurva i ty Tome?). 2.) Chcu oprášit starý hodnoty... (tak třeba…držet slovo…hubu…).
No a jeden z názorů nenadšených - i tak se dá na příběh podívat.
║Rozpočet $-miliónov ║Tržby Celosvetovo $361,028▐
Ajáj, tak toto je ale strašná vykrádačka, všetkého všemožného (od
Avengerov až po Pottera), o nejaký ten originálny motív sa to ani len
neoprieme. Na vrch sa len prikladá ten suchý herecký prejav, ktorý je
priam až odpudivý, nejaké sympatie sa len ťažko nájdu k postavám.
Posledné roky chrlia podobné dejové schémy, kde ste zakliaty v čase a to
v rôznych žánroch (minimálne ma napdá Na hrane zajtrajška alebo Všetko
najhoršie) a vedia to patrične aj využiť ale to tu proste nefunguje, je
to kostrbato podané. Dopozeral som to ale z veľkými sebazaprením.
Teaser filmu, čili výcuc, pro představu.
Na ČSFD dostala pohádka sympatických 71 %. Já bych to tipla klidně na osmdesátku.
Čas Vánoc - čas pohádek. Viděla jsem bohužel jen její část, pustili jsme televizi pozdě. Ale to, co jsem viděla, se mi líbilo.👍👍 Mám to takhle se spoustou pohádek. Na etapy jsem viděla Sedmero krkavců od Alice Nellis a celou až po několika reprízách. A mohla bych pokračovat ve výčtu, kdy jsem viděla jen část.
Tuhle jsem taky pouštěla na etapy, až pak jsem ji sjela celou na jeden zátah. Opravdu příjemné překvapení. - Sedmero krkavců, též dobrá pohádka. Líbily se mi všechny tři verze, každá měla něco do sebe.
Čas Vánoc - čas pohádek. Viděla jsem bohužel jen její část, pustili jsme televizi pozdě. Ale to, co jsem viděla, se mi líbilo.👍👍
OdpovědětVymazatMám to takhle se spoustou pohádek. Na etapy jsem viděla Sedmero krkavců od Alice Nellis a celou až po několika reprízách. A mohla bych pokračovat ve výčtu, kdy jsem viděla jen část.
Tuhle jsem taky pouštěla na etapy, až pak jsem ji sjela celou na jeden zátah. Opravdu příjemné překvapení. - Sedmero krkavců, též dobrá pohádka. Líbily se mi všechny tři verze, každá měla něco do sebe.
Vymazat