Na lodi za pohádkou

 Vše začíná plavbou na lodi. Aby si během plavby zkrátili cestující dlouhé chvíle, vyprávějí si pohádky. 

A protože na lodi jsou lidé z celého světa, i pohádky jsou rozličné, ze všech koutů světa.

Pastorkyně a dvanáct bratří (pohádka ruské stařenky) - Princezna Olenka dostane novou macechu, ta ji však nesnáší. Po poradě s čarodějnicí ji nechá vyvézt do temného lesa a tam zabít - myslivci se však zželí jejího života a zabije místo ní dvě hrdličky a v krvi smáčí šátek. Olenka prchne a dostane se postupně k třem babám Jagám, které jí dobře poradí a nakonec na skleněnou horu, kde žije dvanáct bratrů, dvanáct sokolů. - Variace na Sněhurku

Veliký pán Bukučichán (kormidelníkova pohádka avarská) - chudý mlynář shromáždí hromadu odpadků a z těch  mu chodí užírat liška. Chytí ji a ona ho uprosí, aby ji nechal naživu, že mu pomůže k dceři chána, za to jí slíbí odměnu. Chánovi namluví, že je ve službách pána Bukučichána. (Dále v duchu Kocoura v botách)

Vydry a šakal (rybářova báje z Tibetu) - jedna moudrá pohádka o dvou nerozhodných pracovitých vydrách a jednom mazaném šakalovi, který získal největší podíl. 

Hrdina Nézny (pohádku čečenskou vypráví nosič pytlů) - variace na Sedm jednou ranou, jen s přídavkem obrů.

Jiným radil, sobě nedovedl (plavčíkova báje arčinská) - poučná bajka o tom, že jiným se dá radit dobře, ale sami nasedneme na lep. Holubička, liška a pták Malík.

Kyčiv Drakobijce (ruského strýce pohádka tatarská) - Dva králové, šurský a petrohradský. Šurský má pět synů, petrohradský žádné dítě, najednou se v rodinách každého z nich narodí potomek, syn a dcera a králové je zaslíbí. Když dospívají, petrohradskou princeznu unese drak. Kyčiv, nejmladší syn, se svými bratry, se vydává zachránit svou snoubenku. 

Osel zpěvák a velbloud tanečník (kuchtíkova báje lucká) - bajka o oslu hlupákovi a velbloudu, který s oslem díky jeho hlouposti upadl do zajetí. A vyrovnání se velblouda s oslem, jeho vlastním způsobem.

Šedý vlk a jezevec (osetskou báji zná kupec kožešin) - bajka o setkání hladného vlka a mazaného jezevce. Z jedné strany síla, z druhé strany lstivost. 

Kobylský princ a Zlatovláska (Achmedova pohádka kobylská) - mladý princ chce vyjet do světa, král ho vypraví spolu s radou, aby nenocoval v měděném, stříbrném a zlatém lese. Jako naschvál na tyto lesy narazí a přestože myslí, že jimi projede než padne noc, nepodaří se. Musí se utkat s třemi draky, nad všemi zvítězí. Porážkou draků zachránil zlatovlasou krásku, ale cestou domů nešťastnou náhodou zbloudil a jejich cesty se rozdělily. Zlatovláska se převlékla za muže a vydala se ho hledat, princ zase hledal krkavce, který sebral Zlatovlásčin šperk. 

Pohádka o prasátku (na pohádku gruzínskou si vzpomněl harmonikář) - chudí chalupníci mají prasátko, které je jiné - stará se o ně, poklízí, vaří. Jednou královský princ na projížďce vidí toto prasátko, jak jde s prádlem k vodě a u vody shodí kůži a je z něj dívka. Pak zase v prasečí podobě jde zpátky, princ prasátko odkoupí a doma prohlásí, že se s sním ožení. Král nakonec povolil, a pak se teprve ukázalo, kdo se ve zvířecí kůži skrývá. - Vezír chce udělat totéž, ale druhé čarovné prasátko už není, takže si jen uřízne ostudu. 

Jak přišly zas květiny na zem (pohádka australského černocha) - na Jižních ostrovech žil kdysi kouzelník Byame, veliký ochránce živých i rostlin. Ve stáří se odebere na horu Ubi-Ubi, po jeho odchodu však květiny začínají skomírat a vyhynou včely, proto není ani med. Na lid přijde veliká bída a lidé jsou prosit kouzelníka, aby poslal na zem květiny.

O sluníčku, měsíčku a kohoutkovi (námořníkova báje z jižního Madagaskaru) - Sluníčko, Měsíček a Kohoutek kdysi svorně hospodařili, až se jednou kvůli Měsíčku nepohodli a ten jej shodil na zem. Od té doby se rozkmotřilo Slunce s Měsícem a kohout vítá slunce.

Jak se dělili o krysí krávu (i skladník z podpalubí má černošskou pohádku) - krysa má krávu, o kterou ji chtějí obrat lev, slon, hroch a králík. Povede se jen králíkovi, i toho však chce obrat zbytek zvířat. 

Žába dohazovač (kapitánova pohádka z rovníkové Afriky) - Syn jedněch  manželů se má oženit, on však nechce jinou, než dceru paní Slunce a pan Měsíce. Hledají, kdo by námluvy zařídil, až se ozve žába, že se toho úkolu ujme.

Zázračný strom (topičova pohádka karibských Indiánů) - kdysi dávno přišla na zemi bída a neúroda a všichni hladověli, jen jediný tapír se měl dobře. Zvířátka přišla na jeho tajemství - zázračný strom v hlubině lesa, strom, na kterém rostlo všechno ovoce. Zvířátka i lidé se rozhodli strom porazit, aby se o plodiny podělili. 

Tulení princezna (islandská pohádka lodního lékaře) - rybář na břehu moře uslyší z jedné jeskyně hudbu a najde spoustu tuleních kůží, jednu vezme a když přijde domů, čeká na něj krásná dívka - které patří ta kůže. I zamkl její kůži do truhly a klíč dobře uschoval, ale nic není věčné, jednou při rybářské výpravě žena klíč našla a spolu s tulení kůží zmizela. Rybář marně pátral, až se jednou ocitl na ostrově, při společném lovu s ostatními - ti však odpluli a jej tam nechali. Když už očekával smrt, viděl zámek a v něm nalezl svou ztracenou ženu, která jej uschovala, ale znovu nic netrvá věčně a rybář je objeven, dochází k velkému soudu za porušení jeho slibu.

Královští zajíci (kuchařova pohádka z Norska) - tři synkové povaleči, Petr, Pavel a Esben. Jednou se doslechnou, že král hledá pastýře pro své zajíce, vydají se žádat o práci. Jeden po druhém zkouší službu a marně, končí pro neúspěch v hadí jámě. Třetí pomůže ženě v nesnázích, což jeho bratři předtím neudělali - ta se za dobrý skutek odmění darováním kouzelné píšťalky, se kterou svůj pastýřský úkol zvládne. 

U všech čertů (finskou pohádku vypráví jeřábník) - tři královští princové tuze rozpustilí na sebe přivolali kletbu a změnili se ve tři psy. Vysvobození bylo možné pouze tehdy, pomohou-li nějakému vojákovi ke království. - Nachází se jeden voják, který se dostane do čertího zámku, odkud ukradne vola. Toho pak vymění za tři psy, kteří doprovázeli jednoho z myslivců. Tito psi jsou oni zakletí princové a tomuto vojáku dopomůžou stát se králem. 

Princezna v Hoře zlatého štěstí (muž s dalekohledem zná pohádku švédskou) - pasáček  má potřikráte zvláštní sen o princezně v Hoře zlatého štěstí - přivede ho k ní krysa, která vyběhne zpod jalovcového keře. V jednom ze snů měl vizi, že musí mít sekeru, veslo a plachetku, ve třetím ze snů mu princezna zanechává zlatý pásek a psaní - po probuzení jej skutečně najde. Vydá se tedy na cestu, na které se musí utkat s nesnázemi a kde potká zajímavé lidi. Jedna z nejoriginálnějších pohádek.

Žabí dívka (pohádka lodníka ze severního přímoří) - starší už bezdětní manželé prosí Boha o požehnání dítěte, ať je jakékoliv - až se ženě narodí žába. Přes počáteční šok žábu vychovávají jako by byla skutečné dítě a starají se o ni. Jednou ji uslyší princ, když skryta na stromě zpívá krásnou píseň - je okouozlen jejím hlasem a naléhá natolik na její rodiče, až mu prozradí své tajemství. On se však neleká a rozhodne se s žábou oženit - tím ji vysvobodí ze žabí kůže.

O čertu a bleší kůži (pohádka bulharského tatínka) - car jednou chytil blechu, zavřel ji do sklenice a krmil až vyrostla a byla jako tele. Pak ji dal zabít a její kůži vysušit a vystavit - a rozhlásil, že kdo uhádne, z jakého tvora je kůže, tomu dá dceru za ženu. Našel se však mořský čert, který hádanku uhádne. Vystrojí se svatba a on svou ženu unese na moře - car vyhlásí velký smutek, tu se však najde mladík, který se pokusí princeznu vysvobodit. 

Vlk s železnou hlavou (pohádka srbské maminky) - Pastýře Petra jednou zaskočí vlk se železnou hlavou a chce jej sežrat. Pastýř usmlouvá své sežrání na pozdější dobu, až se bude ženit - to se vlkovi zalíbí, neb si může dát přídavek ze svatebních hostů. Nechá pastýře být, a ten zatím na vlka zapomene, a po čase se náhle žení. Objeví se vlk a chce jej sežrat - Petr utíká, aby vlka odlákal od svatebních hostů a při té honičce se dostane i do chaloupky sluneční maminky - ta jej obdaruje kouzelným šátkem, pak se dostane stejně tak do chaloupky maminky Měsíčka, dostane dary a nakonec se dostane do chaloupky maminky Vlka se železnou hlavou - a padne do pasti. Ale protože si mezitím získá zvířecí přátele, nakonec mu pomohou v nouzi nejvyšší. 

Pasáček (maďarská pohádka cikánského primáše) - líný chlapec nehodící se k ničemu se doslechne o králově vyhlášení, že dá svou dceru za manželku tomu, kdo se nejlíp schová. Vydá se na cestu a cestou zachrání zvířátka před smrtí hladem nebo žízní - ta se mu později odmění.

Když jsem pročítala pohádky z této knihy, některé byly opravdu obdivuhodné, fantazijní a originální. Dobře vybrané pohádky, zajímavá antalogie. Škoda, že se jí nedostalo nového vydání, ve stejné podobě. Tyto pohádky jsem dostala v roce 1976, jako dárek k svátku. Mnohokrát čtená, už opotřebovaná, ale stále srdcovka.

Pohádky sepsal (nebo snad i vymyslel?) Eduard Bass. Ale spíš sepsal.

Ilustroval a graficky upravil Jiří Běhounek.

Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy v roce 1969, vydání druhé.

Tehdejší cena 21,- Kčs.